|
V Indonésii je na
ulicích většinou velmi rušno. S výjimkou zapadlých vesniček, kde
vede zpravidla pouze jediná hlavní silnice, jsou ulice doslova
přecpané nejrůznějšími dopravními prostředky. Na světelných
křižovatkách se obecně ujal zajímavý způsob řazení: každý, kdo
zastavuje na červenou se snaží zastavit co nejblíže ke křižovatce. V
praxi to pak vypadá tak, že v první řadě stojí až deset řidičů a
zabírají tak celou šíři vozovky v obou směrech. Pochopitelně stejná
situace se tou dobou odehrává i na opačném konci křižovatky. Jakmile
padne zelená, všichni se rozjedou a naprosto nepochopitelně se
vyhnou a plynule pokračují v cestě. Kolony téměř neexistují,
přestože hustota provozu je rozhodně vyšší než v Čechách.
Jako turisté máte k
dispozici celou řadu dopravních prostředků. Pokusím se zde přiblížit
ty nejpoužívanější:
1. Becak
Jedná o jistou
formy "rikšy", která spočívá v lavičce připevněné před řidítky
jízdního kola. Pohon je pouze lidský. Některé města, jako například
Yogyakarta na Jávě jsou jimi doslova přeplněna. Zejména v době
našeho pobytu jich asi 99% bylo bez šance na zákazníka. Ceny byly
tudíž velmi nízké. I bez smlouvání se ceny pohybovaly okolo 10 000
Rp za asi hodinovou jízdu. Cena většinou nezávisí ani na vzdálenosti
ani na čase. Je-li částka dostatečným přínosem pro rodinu řidiče, je
ochoten Vás vést téměř kamkoli. Navíc je běžné, že Váš řidič na Vás
čeká celou dobu Vašeho pobytu před hotelem nebo kdekoli si řeknete.
2. Bemo
Zejména na Bali je
nejrozšířenější formou hromadné dopravy jak pro turisty, tak pro
místní. Jedná o minibus, který má danou trasu, ale rozjede až když
je dostatečně obsazen. Pro cestování bemem byste měli mít neustále
na paměti následující:
-
Jako turisté
budete vždy platit za všechny. Místní, kteří už zaplatili,
dostanou jízdné zpět.
-
Vždy smlouvejte.
Na naší trase jsme za většinu úseků
platili kolem 3 000 Rp za osobu, ale původní cena byla cca 20 000
Rp!
-
Nejdůležitější je
zda místo, kam jedete je skutečně na trase bema, které Vám
zastaví. Každý řidič Vám bude tvrdit, že ano a pokud zaplatíte,
tak tam skutečně pojede. Otázkou je za kolik.
-
Přestože jízdní
řád neexistuje, je doprava plynulejší než v Čechách. Bemo Vás
většinou najde samo kdekoli na trase, nicméně je dobré znát
přestupní uzly předem.
3. Autobus
V Indonésii
existují rovněž klasické dálkové autobusy plně srovnatelné s těmi z
Evropy. Jsou pohodlné, relativně spolehlivé, ale znatelně dražší než
bemo.
4. Pronájem
Vyzkoušeli jsme motorku. Na Bali jezdí
téměř výhradně stejný model: Suzuki 110ccm s poloautomatickou
převodovkou. Na výlety s návratem do původního místa je to ideální
způsob. Cena se pohybuje okolo 5 USD za den + benzin, který koupíte
prakticky všude podél silnice. Pro řízení potřebujete mezinárodní ŘP,
ale mimo větší města se obejdete i bez řidičáku úplně!
Aktualizace z roku 2005: Na
ostrovech na východě je situace dost podobná. Ceny jsou většinou
nižší (3-4 USD). Benzin letos velmi zdražuje - v červenci 2005 to
bylo 3000 Rp. V Mataramu dejte velký pozor na polici, která se vám
bude snažit naúčtovat cokoliv!
5. Cidomo
Velmi rozšířené na Lomboku a okolí.
Jedná o poníkem nebo oslem tažený dvoukolový vozík se střechou,
který velmi levný (cca 1000 Rp za cestu) a také velmi pomalý.
6. Ojek
Taxi-motorka velmi rozšířená od
Lomboku k Floresu (a možná ještě dál). Také velmi levný prostředek
(cca 1000 Rp za cestu), ale velmi nepraktický díky kapacitě jednoho
sedadla pro jednoho pasažéra. Na Floresu se nám dokonce poštěstilo,
že nám "taxikář" motorku půjčil a čekal na nás na silnici. |
