: Civilizace v divočině : vloženo:6.4.04 Autor: Martin Dlabač



Před naší cestou jsme se trochu obávali, jak bude probíhat řada běžných situací v zemi, kterou v Evropě zpravidla nepovažujeme za civilizovanou. O to větší bylo naše překvapení, když jsme takové situace zažili na vlastní "kůži".

Zkušenost první: SARS?

v době, kdy v Jihovýchodní Asii "řádí" nemoc SARS (projevuje se obdobně jako zápal plic s horečkou), Veronika už čtvrtý den pobytu v Indonésii onemocněla. Už za pár hodin měla přes 38 stupňů horečky, která bohužel vyvrcholila v průběhu výstupu na sopku Mt. Bromo. Šestý den večer jsme konečně dorazili do nemocnice v Denpasaru na Bali. Nevěděli jsme čeho se bát víc. Jestli toho, že nás uvítá "šaman" se zázračnou hůlkou nebo toho, že strávíme zbytek svatební cesty v karanténě.

Na průběh celého ošetření asi dlouho nezapomeneme. Doufám, že se někdy něčeho podobného dočkáme i u nás! Přestože jsme do nemocnice dorazili v pátek kolem 22:00, vše probíhalo jako ve snu. Nejprve nám recepční vyhledala anglicky mluvící lékařku, která se nás okamžitě ujímá. Před odběrem krve nám přichází ukázat nepoužitou jehlu. V průběhu celé půlhodiny nás po nemocnici doprovází recepční. Za okamžik nám lékařka předává výsledky testů, plastovou identifikační kartu pacienta a recept na léky proti horečce, za které v lékárně platíme 13 000Rp. Celkem jsme v nemocnici strávili asi 30 minut a utratili asi 130 000Rp. K lékaři naštěstí často nechodím, ale kdybych musel přál bych si, aby to probíhalo jako v Indonésii.

Zkušenost druhá: Rozpadlý motocykl

Během výletu po Bali na vypůjčeném motocyklu nám 20km po startu doslova upadla řadící páka. Stojíme uprostřed silnice se zařazenou rychlostí a přemýšlíme, co dál. V tom okamžiku se kolem nás objeví několik balijců, kteří okamžitě zjišťují, co se stalo. Jeden přinese z domova kleště a podaří se mu zařadit neutrál. Další vezme naši motorku a tlačí ji před námi až do opravny. Hned jak tam dorazíme, ujímá se nás mechanik, demontuje "šaltpáku", přivaří ji a vrátí na původní místo. Celá akce trvala asi 25 minut a stála 30 000 Rp.

Závěr

Nyní již rozhodně víme, že cestování po Indonésii jistě jednodušší a nejspíš i bezpečnější než po Čechách. Pochopitelně k tomu přispívají velmi dostupné ceny, ale tím hlavním důvodem jsou nepochybně Indonésané. Lidé žijící na hranici chudoby, kteří Vám kdykoli nezištně pomohou ve chvíli, kdy to potřebujete....