Ještě před snídaní vyrážíme na ponor na "sunrise". Ponor je fantastický. Nádherně nám pózuje Muréna nosatá, škoda, že naše igelitové pouzdro trochu teče a tak foťák raději nebereme. Některé kanice, ploskozubce a bodloky už poznáváme, ale většina nám stále zůstává nepojmenovaná. Ani si nevšimneme, že padl náš hloubkový rekord - 40,2m. Dodatečně si uvědomuji, že mi v hloubce přestalo téct do masky, což je díky mým fousům běžná věc. Na břehu pochopitelně vše dlouho rozebíráme. Po obědě na základně se pomalu začínáme připravovat na odpolední ponor na "Drop-off", kde bychom mohli zhlédnout žraloky. Plni očekávání zahajujeme ponor sestupem do 40m, kde je pravděpodobnost jejich výskytu nejvyšší. Nejsou tu. Nevadí. Četnost ostatních známých i neznámých jedinců je taková, že si to vůbec nepřipouštíme. Několikrát zahlédneme Napoleona a celou řadu kolosálních ploskozubců. Ostenec už nás vůbec nepřekvapí, i když bez pytlíku vařené rýže pro něj evidentně nejsme moc zajímavý cíl a udržuje si patřičný odstup. Snažíme se nepřehlížet ani zástupce nejmenších druhů a zblízka si prohlížíme několik nahožábrých plžů. Hloubka udělala své a po cca 40 minutách jdeme z vody. Po chvíli na základně vyrážíme na procházku po Tulambenu, kterou končíme v plážové restauraci "Paradise". Je to krásná idylka, i když ceny jsou na místní poměry poněkud vyšší. Nicméně večeře pro dva je za 60 000Rp jedna z nejlevnějších za celou cestu.