Den před odletem se již nepotápíme, a tak jsme si naplánovali nákupní výlet,
který má hned dva cíle Candidasa na nákupy
suvenýrů a dárků a Pandangbai kvůli malé bílé korálové pláži. Máme dnes z
půjčovny skoro novou motorku, a tak nás dost
zaskočí, když nám asi po 15km upadne špatně přivařená řadící páka. Ještě než
dotlačíme motorku ke krajnici, je u nás
několik balijců a hned zjišťují, co se stalo. Poté, co se jim nepodařilo část
páky demontovat, ochotně tlačí naši motorku
do servisu, kam dorážíme asi po 700m. Mechanik zvící 14 let okamžitě nastartuje
elektrický agregát a během 10 minut nám
opravenou motorku vrací. Účet se ze slibovaných 20 000Rp vyšplhá na přijatelných
25 000Rp. Jen stěží si dovedeme představit
bleskovou akci českého automechanika za 80Kč.
Pokračujeme až do přímořské Candidasy. Doporučený obchod má poměrně slušný
sortiment za velmi nízké ceny. Zaměřujeme se na vyřezávané masky a 6 jich
kupujeme. Jedna měří asi metr. Přivazujeme ji k
batohu a se zbytkem v igelitce vyrážíme do asi 20km vzdáleného Padangbai.
Městečko je významné především trajektem
směřujícím na sousední Lombok případně Nusa Penida. Dle plánku a po chvíli
bloudění docházíme ke kouzelné pláži lemové
strmými skalami dostupné jen krkolomnou pěšinou. Cesty nelitujeme.
Po kotníky
zapadáme do bílého korálového písku. V jednom
z bambusových warungů (malých plážových restaurací) si dáváme "velmi mladý
kokos" na pití i jídlo, ale hlvaně samozřejmě ze
zvědavosti. 8-mi letý prodavač odsekává "slupku" tak, že otvorem sotva prostrčí
dvě brčka. Mladý kokos je plný mléka, kterého
je víc než zvládneme vypít. Kokos si následně necháme rozseknout a vyndat
měkoučkou bílou dužinu. Mléko i dužina chutná
úplně jinak než známe ze starých kokosů z Čech. Průběžně šnorchlujeme ve vlnách.
Pozoruji asi půlmetrového bodloka hrbatého,
který svým rohem uprostřed čela prohání okolní rybky. Bohužel marně hledám
želvy, které se tu příležitostně objevují.
Oběd
v Padangbai se nezdařil, jelikož nikde neměli jediného mořského živočicha.
Dočkali jsme se až v Candidase. S nadměrným
nákladem za zády jsme se vydali na poměrně zdlouhavou cestu do Tulambenu.
Vzhledem k situaci nestíháme navštívit Goa Lawah
(netopýří jeskyni) ani "tradiční" vesničku značenou v mapě. Snad příště.