Dnes máme potápěčsko pauzu, ale abychom se nenudili máme plánu celodenní výlet na sopku Batur. Prostřednictvím naší základny si pronajímáme motorku Suzuki s obsahem 110ccm za 5 USD. Jsme trochu nervózní, protože ani jeden z nás nemá s sebou řidičák. Nicméně riskujeme a vydáváme se na okruh dlouhý něco přes 200km. Asi po 2 hodinách jízdy po horských serpentinách dorážíme k první zastávce - chrámovému komplexu Besakih. Je to nejvýznamnější a největší chrám na Bali nicméně turisté nemají dovnitř tohoto posvátného místa povolen vstup a to přes zaplacení vstupného! Naštěstí kolem komplexu vede cesta, ze které je poměrně dobrý výhled. Samozvaný průvodce nám vše vysvětluje a pochopitelně na závěr žádá dar pro chrám.

Celkově na nás chrám moc nezapůsobil a tak rychle pokračujeme k mohutnému kráteru Baturu. Asi po hodině poměrně náročné cesty se nám naskýtá nádherný pohled z hrany vnějšího kráteru do jeho vnitřku o průměru mnoha desítek kilometrů. Uvnitř kráteru je svět sám pro sebe. Velkou část zabírá jezero Batur, které je napájeno horkými prameny vyvěrajícími u jeho břehu. Zhruba ve středu původního kráteru se tyčí nový vrcholek sopky Batur, na jejímž úpatí je hned několik vesniček. Nejprve míříme na malou zajížďku k malému dřevěnému chrámu Munggu, který se nachází na hraně vnějšího kráteru s nádherným výhledem.

Po chvíli pokračujeme neuvěřitelně příkrou cestou dovnitř kráteru. Sklon silnice o hodně překračuje 45°. Opuštěnou cestou objíždíme sopku kolem dokola. Projíždíme bezednou zásobárnou lávového kamene a písku, které se tu mohutně těží. Cesta vede strnou odvrácenou od jezera. Život se tu téměř zastavil. Někteří obyvatelé pracují v "dolech", jiní sedí na silnice a relaxují. Sopku objíždíme asi hodinu, když před koncem zastavujeme na jídlo. Oba si dáváme grilovanou rybu z jezera. Jídlo pro dva za 55 000Rp. (včetně pití a apetizeru) je výtečné i když pekelně pálivé. Na jedničku naše motorka jen tak tak zdolává příkré stoupání.Asi jsme se moc najedli. Skoro celý obvod vnějšího kráteru je hustě osídlený. Stále stoupáme. Oblíkáme si vše, co máme - je tu dost zima a navíc to vypadá na déšť. Celou cestu po hraně kráteru máme nádherný výhled na vše, co je uvnitř.

Asi po hodině jízdy zahajujeme přibližně stejně dlouhý sestup. V polovině odbočujeme z hlavní silnice směřující do Singigi a projíždíme zapomenutými horskými vesnicemi. Silnice je obsypaná kokosovými ořechy - zřejmě probíhá sklizeň. Bohužel už nestihneme zastávku u vodopádu Les, který patří k největším na Bali. Výlet stál rozhodně za poměrně směšné náklady (13 500Rp za benzin, 17 500Rp vstup do chrámu Besakih, 55 000Rp oběd v kráteru).